Jacek Michalak , Sebastian Czernik, Marta Marcinek a Bartosz Michałowski *

Výzkumné a vývojové centrum, Atlas sp. z o.o., Kilinskiego 2, 91-421 Lodž, Polsko; jmichalak@atlas.com.pl (J.M.); sczernik@atlas.com.pl (S.C.); mmarcinek@atlas.com.pl (M.M.). * Korespondence: bmichalowski@atlas.com.pl

Přijato: 2020; přijato: 28. května 2020; publikováno: 2. června 2020

Abstrakt: Vnější tepelně izolační kompozitní systém (ETICS) zvyšuje energetickou účinnost budov a v současné době je tato metoda nejoblíbenějším způsobem zateplování budov v mnoha zemích Evropské unie (EU). Článek představuje dopad výroby ETICS z pěnového polystyrenu (EPS) nebo minerální vlny (MW) na životní prostředí pomocí metody hodnocení životního cyklu (LCA). Údaje použité ve výpočtech, vztahující se k reálné výrobě v roce 2017, byly získány z externě ověřené inventarizace z pěti výrobních závodů umístěných v různých regionech Polska. LCA zkoumaných výrobků zahrnovala moduly od A1 do A3 (cradle-to-gate) podle normy EN 15804. Studie určuje a analyzuje hodnoty základních ukazatelů týkajících se dopadů na životní prostředí a environmentálních aspektů využívání zdrojů. Zahrnuje ukazatele vypočtené pro 1m2 ETICS pro pět tlouštěk uvedených tepelněizolačních materiálů. Výsledky ukazují, že u všech environmentálních ukazatelů se MW systémy vyznačují negativnějším dopadem na životní prostředí než ekvivalentní systémy s EPS. Cílem studie je zdůraznit poznatky o udržitelnosti ETICS. Údaje uvedené v práci jsou zásadní pro posouzení z hlediska udržitelného rozvoje ETICS. Takové hodnocení není jen potřebou pro budoucnost, ale nutností pro současnost.

Klíčová slova: dopad na životní prostředí; environmentální prohlášení o produktu (EPD); hodnocení životního cyklu (LCA); vnější tepelně izolační kompozitní systém (ETICS); potenciál globálního oteplování (GWP).

Úvod

Ochrana, zachování a zlepšení přírodního kapitálu, stejně jako ochrana zdraví a blahobytu občanů před hrozbami a nepříznivými účinky souvisejícími se zhoršováním životního prostředí, je jedním z nejkritičtějších úkolů současnosti. Nedávno Evropská komise, která si uvědomila, že je třeba zintenzivnit úsilí o odborné potírání negativního vlivu člověka na životní prostředí, formulovala novou strategii: European Green Deal [1]. Jejím cílem je dosáhnout v Evropské unii (EU) v roce 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů. Realizace tohoto cíle zahrnuje oddělení hospodářského růstu od využívání přírodních zdrojů.

Výstavba, užívání a renovace budov vyžaduje značné množství energie a nerostných surovin. [Stavebnictví v EU je největším spotřebitelem energie, neboť se na celkové spotřebě energie podílí 40 % [2]. V důsledku energetické náročnosti stavebnictví vzniká v Evropské unii 36 % celkových emisí oxidu uhličitého (CO2 ). V EU je 75 % budov energeticky neefektivních [3]. V členských státech se dnes roční míra renovace budov pohybuje mezi 0,4 % a 1,2 % [1]. Bez zdvojnásobení tohoto ukazatele není šance dosáhnout cíle stan...